Učitelství všeobecně vzdělávacích předmětů pro základní školy a střední školy – tělesná výchova

Studující do 2020

Základní charakteristika

Navazující magisterské studium oboru tělesná výchova připravuje budoucí učitele tělesné výchovy na svou profesi. Je zaměřeno především na didaktiku TV a na metodické postupy nácviku vybraných pohybových činností. V průběhu studia jsou studenti na praxích zpravidla na ZŠ a SŠ.

 

Průvodce studiem

Garant: Prof. PhDr. Soňa Jandová, Ph.D.

Oborová praxe

Praxe na školách – koordinuje doc. Suchý z KTV

 

Státní zkoušky

Státní zkouška má část ústní a část, při níž se obhajuje diplomová práce. Při ústní části má student k dispozici čas na přípravu vylosovaných otázek.

Písemná část zkoušky:

Diplomová práce

Ústní část zkoušky:

Učitelství VPP pro ZŠ a SŠ – tělesná výchova – studium navazující magisterské – prezenční
Druh zkoušky: ústní zkouška
Katedra tělesné výchovy UK PedF Praha
Tématické okruhy ke SZZk odborného studia učitelství TV na UK PedF Praha

A:

T 1) Hlavní směry vývoje TVS v 19. a 20. století ve světě a v českých zemích.
T 2) Mezinárodní sportovní a olympijské hnutí – historie a současnost.
T 3) Historie tělesné kultury v různých obdobích vývoje společnosti (zaměřit zejména na školní TV).
T 4) Tělesná kultura jako společenský jev a součást kultury lidstva, její charakteristika, struktura a funkce v životě jednotlivce i společnosti.
T 5) Tělesná výchova, sport a pohybová rekreace jako základní podsystémy TK, jejich specifické funkce a vzájemný vztah.
T 6) Sport v procesu socializace člověka, jeho podstata a funkce v moderní společnosti. Přístupy k členění jeho struktury. Specifika vrcholového sportu.
T 7) Tělesná výchova a její funkce v dnešní společnosti. Struktura cílů TV a možnosti školní TV při vytváření pozitivní motivace k celoživotní pohybové aktivitě.
T 8) Pohybová rekreace, její pojetí a společenské poslání. Její charakteristika, cíle, formy a struktura. Pohybová rekreace v životě dětí a mládeže.
T 9) Pohyb a somatomentální vývoj osobnosti. Funkce pohybu v životě člověka. Ontogeneze motoriky školního věku.
T 10) Typy pohybových aktivit člověka. Tělesná cvičení a jejich tři stránky.
T 11) Pohybové schopnosti a dovednosti. Struktura, charakteristika a biologický základ komplexu rychlostních a vytrvalostních schopností.
T 12) Pohybové schopnosti a dovednosti. Struktura, charakteristika a biologický základ komplexu silových a obratnostních schopností.
T 13) Tělesná zdatnost, její výkonové a zdravotní pojetí. Tělesná výkonnost a její vztah ke zdatnosti. Hodnocení tělesné zdatnosti a výkonnosti.
T 14) Zvláštnosti sportovní přípravy dětí a mládeže, Výběr talentů.
T 15) Složky sportovního tréninku – kondiční, technická, taktická a psychologická příprava – definice, dělení, metody, prostředky, diagnostika.
T 16) Dlouhodobá koncepce sportovního tréninku – etapy, stavba a řízení. Zatížení a zotavení.
T 17) Historicky významné didaktické koncepce ve vztahu k didaktice školní tělesné výchovy.
T 18) Vyučovací proces v tělesné výchově (podstata a struktura).
T 19) Motorické učení a jeho fáze. Základní mechanismy a činitelé motorického učení z hlediska didaktického (sekvenční analýza motorického učení).
T 20) Organizační formy školní tělesné výchovy. Vyučovací hodina (jednotka) TV, její stavba a efektivita. T 21) Vyučovací zásady v tělesné výchově, vyučovací postupy, metody, styly.

B:

P 1) Sporty a pobyt v přírodě ve vztahu ke školní TV, jejich dělení a místo v současném životním způsobu.
P 2) Cíle a úkoly atletiky na jednotlivých stupních škol.
P 3) Úvodní a průpravná část atleticky zaměřené vyučovací jednotky.
P 4) Možnosti rozvoje pohybových schopností atletickými prostředky ve školních podmínkách. P 5) Základy atletického tréninku. P 6) Didaktické aspekty nácviku atletických disciplín. P 7) Atletické závody, jejich organizace a pravidla jednotlivých disciplin. P 8) Plavecké dovednosti v základním a zdokonalovacím výcviku. Organizace, obsah a metody výcviku ve školní TV, záchrana tonoucího. P 9) Teoretické základy techniky pohybu ve vodě. Technika plaveckých způsobů, startů a obrátek. Pravidla. P 10) Sportovní hry – jejich charakteristika,vysvětlení základních pojmů (cvičení, hra, situace atd.). Systematika sportovních her (herní činnosti jednotlivce, herní kombinace, herní systémy). P 11) Cíle didaktického procesu a tréninkové cykly ve sportovních hrách. P 12) Sportovní a pohybové hry ve školní tělesné výchově. P 13) Teorie a didaktika netradičních sportovních her (softbal, hokejbal, futsal, beach volejbal, badminton, lacros atd.). P 14) Sportovní trénink v gymnastice. P 15) Zdravotně orientovaná zdatnost v gymnastice. P 16) Rytmická gymnastika, její cíl, úkoly, charakteristika a prostředky. P 17) Rozvoj pohybových schopností u sportovních druhů gymnastiky (SG, MG, sportovní aerobik). P 18) Rozvoj pohybových schopností v moderních formách gymnastiky (aerobní druhy gymnastiky, kondiční kulturistika). P 19) Zdravotní tělesná výchova a její organizační formy. Struktura a obsah cvičební jednotky, druhy tělesných cvičení a prostředky používané ve zdravotní tělesné výchově. P 20) Nejčastější poruchy a oslabení u školní mládeže, prevence, diagnostika a možnosti jejich vyrovnávání. P 21) Didaktická specifika ve zdravotní tělesné výchově. Didaktické zásady a aspekty motorického učení v ZTV, spolupráce učitele s dalšími subjekty. Hodnocení v ZTV.

 

Diplomová práce

Student si vybírá vypsaná témata diplomových prací, která jsou uvedena u jednotlivých vyučujících na stránkách katedry. Ve vyjímečných případech si může vymyslet vlastní téma DP a dohodnout se přímo s vyučujícím (po schválení garantem studijního programu). Zpravidla DP navazuje na práci bakalářskou, téma je rozšířené o kvalitativní či kvantitativní výzkum či ověření navržené metodiky. Student odevzdává diplomovou práci nahráním do systému SIS. Při obhajobě předkládá minimálně 1 výtisk práce, která mu je po obhajobě vrácena. Nezáleží na způsobu, jakým je výtisk svázán.

Témata pro letošní rok:

Témata diplomových prací je možné nalézt u jednotlivých vyučujících na stránkách katedry.

Zadávání práce:

Práce se zadávají v systému SIS ve spolupráci s vedoucím práce. Doporučujeme zadávat témata až po konečné finalizaci názvu práce, neboť jej poté nelze měnit (jedině po schválení studijním oddělením). Doporučený termín zadání tématu do SIS: 3 měsíce před termínem odevzdání práce.

Vzor informovaného souhlasu a zadání je zde: KTV_Informovany-souhlas 23 24.docx

Struktura a rozsah práce:

Struktura empirické diplomové práce je zpravidla:

• Úvod
• Teoretická část práce (syntéza poznatků) – zde se uvádí rozbor a citace dostupné literatury, jedná se o úvod do problému, z něhož zpravidla vzejde cíl práce
• Cíl práce a úkoly (dílčí úkoly)
• Hypotézy (event. výzkumné otázky)
• Metodika (nutno uvést charakteristiku výzk. souboru, popsat postup měření/ získávání dat, popsat statistický postup zpracování dat
• Výsledky
• Diskuse – zde je vhodné konfrontovat zjištěné výsledky s dostupnými iliterárními zdroji, zaujmout vlastní postoj, zmínit limity práce
• Závěry – zde je vhodné uvést konkrétní závěry pro praxi
• Senam literatury
• Přílohy

Pokyny pro vypracovávání práce:

Diplomová práce je psána odborným jazykem, neutrálním stylem, není vhodné používat 1. os. j. č., ale raději 1. os. mn. č., často se používá pasívum.

Citační norma pro psaní DP: ISO 690

Student spolupracuje s vedoucím práce, pravidelně konzultuje, dodržuje dohodnuté termíny a respektuje připomínky vedoucího práce. Před samotnou obhajobou práce je vhodné konzultovat samotnou prezentaci s vedoucím práce.

Kvalifikační práce – Opatření děkana 37/2017

Formulář pro zadání bakalářské nebo diplomové práce ke schválení EK KTV PedF UK

O podrobnostech pro závěrečné práce

Šablona diplomové práce

Opatření rektora č. 72/2017 Zpřístupnění elektronické databáze závěrečných prací

INFORMACE KE ZPRACOVÁNÍ BAKALÁŘSKÉ A DIPLOMOVÉ PRÁCE

Přihlašování na státní závěrečné zkoušky

Forma odevzdání práce:

Práce se odevzdává nahráním do systému SIS, jeden výtisk práce je třeba přinést k obhajobě práce. Tento výtisk je studentům po obhajobě vráce. Min. týden před ohajobou práce student obdrží posudek vedoucího a oponenta práce. Oponenta zpravidla určuje garant ve spolupráci s vedoucím katedry a po dohodě s vedoucím práce.

Další formuláře

• Formulář – Hodnocení bolestného
• Formulář – Záznam o úrazu